 |
| Autobus Alice in Chains |
Při svém stopování už jsem zastavil spoustu pozoruhodných osob a slyšel pozoruhodné příběhy. Stopli jsme luxusní autobus kapely Alice in Chains, řidiče, který nás nechal řídit, aby se mohl opít nebo Polku, která nás svezla přibližně 200 metrů. Ve Španělsku, blízko Perpignanu se nám však povedlo stopnout auto, které přesáhlo vše, co jsme doposud viděli nebo co jsme si dokázali představit.
Vraceli jsme se s Jirkou ze slunných pláží Costa Brava, odpočatí a s pocitem, že už se budeme jen přibližovat zpět do Česka. Měli jsme za sebou týden cestování, návštěvu Paříže a Barcelony s před námi cestu zpět, přes jih Francie, Řím, Benátky, Vídeň a domů.
 |
| Redbull vám dá křídla |
Právě jsme blízko francouzských hranic vystoupili z autobusu, který vozil Alice in Chains po evropském turné, luxusní autobus s ložnicemi a různými vychytávkami nás ohromil. Mohli jsme si od nich z lednice vzít, co nás napadlo. S plnými kapsami jsme měli v plánu se dostat do Francie, a po chvilce stopování nám zastavil 3-dveřový VW golf a v něm tři mladí lidé. Napadlo nás, že se chtějí jen na něco zeptat, jelikož jsme se nemohli s našimi krosnami vejít. Vystoupil řidič a už z prvních kroků bylo jasné, že není všechno v pořádku. Kroky nebyly z nejistějších a po promluvení nám bylo jasné, že mladý muž má něco upito. Vysvětlili jsme mu, že se tam nemůžeme vejít a otevření kufru nás v to utvrdilo. Kufr plný housek na hamburgery, prý polotovary do McDonaldu. Řidič neváhal ani sekundu a vše z kufru vyházel do příkopu, vzal nám tašky, uklidil a dal nám najevo ať nastoupíme. Nejdříve nás napadlo že vezme housky a dá nám je na klín, ale nechal je svému osudu a mohli jsme vyrazit. V autě se nacházel jeho kamarád a vzadu s námi seděla slečna o které jsem se nejdříve domníval, že je to šlapka, kterou kluci vezou z nějakého večírku.
 |
|
Naše obavy byly správné, parta se vracela z oslavy narozenin ze španělských pláží zpět do Francie. Jejich dech a styl jízdy dával tušit, že pravděpodobně přestali slavit někdy před hodinu, řekli si, že už je čas vyrazit, ukradli pár housek, koupili šlapku a cestu vzali dva trouby, aby jim to rychleji uteklo. Přes horské silnice a serpentiny jsme se průměrně pohybovali kolem stovky a cestou, aby byla nějaká zábava se bavili požíváním dalších tekutin z obsahem ethanolu. Málem bych zapomněl na pravidelný přísun THC, pravděpodobně aby nešel na řidiče mikrospánek. V několika zatáčkách už jsem viděl svůj obrys na některém stromě okolo cesty a měl jsem v hlavě dvě možnosti, jak to dopadne. Buď za jízdy okamžitě vystoupím a zachráním si život a nebo mi dají konečně napít a bude mi to jedno. Než jsem stihl zkontrolovat okolí, kam bych vypadl, byla mi nabídnutá láhev. Rum s Coca - Colou. Cesta začala příjemně utíkat, občas nás vystrašili projíždějící policisté, ale s ubývajícím alkoholem ubýval i můj strach. V půlce cesty přišla další záchrana, která pravděpodobně dovoluje, že můžu o tom nyní vyprávět. Byla neděle a spousta Francouzu vracející se z dovolené vytvořili kolony, ve kterých se možnost smrtelné nehody snížila. Nechali jsme se odvézt na místo, kam bylo potřeba, vyměnili si maily a se slibem, že další akce bude na bezpečném místě v Praze a mimo vozidlo, jsme vystoupili. Nevím zda štěstí, které v tu chvíli ve mě bylo způsobil adrenalin, který ve mě cestou proudil a nebo rum s Colou, který jsme s odhodláním správných Čechů konzumovali. Příště raději zvolíme bezpečnější možnost přepravy. Tentokrát jsme měli kliku a mohli jsme pokračovat v našem dobrodružstvím.
Žádné komentáře:
Okomentovat