Stopování Tomáše a Pavla po východní Evropě - celkový pohled

Tomáš a jeho první den na stopu - Brno

Když jsem se od svých kamarádů dozvěděl, že cestují po Evropě stopem, donutilo mě to přemýšlet. Nepocházím  z rodiny, která léto co léto fluktuovala po celém stařičkém kontinentu, případně periférie černého kontinentu nebo blízkého východu. Borci byli ti, kteří byli dokonce ještě dál. Ale já? Upřímně jsem se jako malý styděl,  že jsem ještě neviděl moře,  zatímco ostatní se vraceli tmavší a tmavší.

Na cestě do Bukurešti

    Proto se mi zalíbila myšlenka 
cestování 
stopem. Jednak z důvodu,  že sám osobně bytostně nesnáším jen tak se válet na pláži a smažit se,  jednak i proto že jsem podzimové dítě a proto ani slunce příliš nevyhledávám. Dalším důvodem bylo, že stopem je to určitý způsob adrenalinu a celkem  zajímavé dobrodružství. A v neposlední řadě , a hlavně tedy,  nízké náklady na vše. Kdo z vás byl u Černého moře za 1500kč, projel si k tomu místní vesnice, města, hlavní města (Bratislavu, Budapešť, Bukurešť), projel si slavnou Transylvanii a mnoho dalšího? Potkal nové lidí a alespoň trochu poznal jinou kulturu a rozdílné myšlení? Jsem typ člověka, který je dlouholetý sportovec a kategoricky jsem dlouho odmítal vše špatné pro zdraví. Alkohol, cigarety, drogy. Ale zároveň jsem typ člověka, který chce mít rozhled a především přehled nad co nejvíce věcmi. Jsem zastánce té myšlenky, že člověk je bohatší vědomostmi a ne penězi. I když ty jsou taky velmi důležité, bohužel, bohudík. Proto jsem se na VŠ rozhodl vyzkoušet drogy, vždy ZÁSADNĚ jen jednou. A proto jsem se i rozhodl cestovat. O Srbsku nebo o Estonsku si na internetu, v knihách, cestopisech, časopisech a nevím, kde všude, dočtete spoustu. To samé o drogách. Ale copak knihy  a informace z nich nahradí pravou zkušenost? NIKDY!

Někdy máte náročný den

     Pavel se právě vrátil z west tripu, tak jsme ho šli náležitě přivítat do blízké putyky a po objednání vychlazené 10°, se pustil do vyprávění.  Příběh mě dostal a byl jsem ještě tentýž večer rozhodnut, že příští prázdniny pojedu také. Je mi jasné, že toto dobrodružství není prostě pro každého, jinak by jste  nejspíš nezabloudili na tento web nebo jednoduše prostě trávíte čas lenošením u hotelu a na pláži. Budiž, každého svobodná volba J .

    Téměř rok uběhl a my jsme s Pavlem váhali, kterým směrěm vyrazit. Chtěli jsme sever, ale finance nás donutili na chudší, ovšem zcela jistě ne horší východ. (na konci cesty, když jsme se vraceli zpět, se díky naší neinformovanosti, jsme se dozvěděli o útoku Andre Brevika v Norsku, které jsme měli v plánu navštívit zrovna v tu samou dobu, kdy byl spáchán tento atentát! ) Nakonec jsme nelitovali.

   Nebudu Vám zde popisovat jednotlivé památky a fakta, které dohledáte všude. Pokusím se zmínit pár věcí, které běžně nevyčtete z průvodců.

   Co se týče ČR, tak je na stopování opravdu chudá, kulantně řečeno. A ještě jednu velkou nevýhodu má ČR při cestě na východ. A to náš logistický skvost D1.

      Podrobnější informace o tomto tripu zprostředkovává můj kamarád Pavel. Ani Slovensko není na stopování ideální, ovšem oproti ČR je to relativně v pohodě. A taky není moc co zmiňovat, kdo nikdy nebyl na Slovensku, že?

   Zvláštnosti pro nás začali hned v Maďarsku, jejich krkolomné názvy,  naprosto všeho, nás nutily se smát, rozčilovat i zoufat zároveň. Šok pro mne taky byl, když opravdu většina mladých nechtěla reagovat anglicky na naše dotazy. A to prosím v hlavním městě. Zkuste někoho z mladých oslovit v Praze, jednoduchým dotazem, téměř vždy uspějete. Určitě stojí za zmínku export našeho národního bohatsví – piva. To že po Evropě narazíte na Plzeňský prazdroj, zas takový šok není, ale na kozla? Pro mne příjemné zjištění a Velkým Popovicím rozhodně fandím, pivo mají výborné. A cena takměř stejná, tudíž maďaři si mohou vychutnat náš zlatavý mok. Ne jako u nás, kdy se doveze pivo, ale kolikrát se nasadí taková cena, že třetinka vás vyjde na 6 našich klasických piv. Ač jsem si vědom, že zde hraje roli plno jiných aspektů, pro studenta a milovníka piva, takměř nedosažitelné díky ceně. Tak jen Maďaři degustujte!

    Rumunsko. To pro mne byla jedna velká neznáma. Rumun je pro většinu Čechů synonymem cikána, zloděje a podvodníka. Lidé to mají určitě odůvodněně. Já po zkušenosti s nimi a jejich zemí, mám odlišný názor. Nežijí zde zdaleka jen cikáni. I když je jich zde hodně a jejich povozy jsou asi opravdu evropskou raritou. Ale dokonce si dovolím tvrdit, že běžní lidé jsou mírumilovnější, solidární a benevolentnější než my, Češi. Už jen fakt, že nejdelší čekání  na stop bylo něco málo přes 10 minut, je ohromný. A nezřídka se nám stalo, že zastavilo opravdu ihned první projíždějící auto. A co víc, dokonce  se nám párkrát stalo, že při chůzi podél silnice a probírání toho, kde se konečně vysprchovat, nebo zda si večer koupit flašku vína místo melounu, nám lidé stavěli sami a ptali se, kam máme namířeno. A kolikrát naše cílová destinace byla jiná, vzali nás velmi ochotně alespoň i ten kousek. Dokážete si představit, že je vám 20 let, vracíte se z dovolené se dvěmi svými kamarádkami téžeho věku a dobrovolně, bez výzvy, naberete dva 22 leté zarostlé (drsně vypadající :D ) chlapy?

Hlavně je potřeba hodných lidí

Nevídané!

    Další, pro mne zásadní věc, je vztah k psům. Nehledě na to, že jsem vegetarián a milovník živých tvorů, mi přijde otázka psů v Rumunsku dosti zvláštní. Na otázku k jednomu rumunovi „ do y have here wild dogs?“ „what? Wild dogs?“ „oh sorry, undomestic dogs?“ mi se zděšením v očích odpověděl také otázkou :“ a vy je snad chováte doma?“ Když jsem mu sdělil, že ano, a že není výjimkou, že s námi psi spí v jedné posteli, občas jedí i naše jídlo, jen udiveně zíral. Zde je totiž naprosto běžná věc, že jsou zde stovky potulných psů, kteří nikomu nepatří. A podle toho se s nimi pak i zachází. Prostě jako u nás potulně kočky, jen v hojnější míře. Když jsme se dostali na otázku náboženství, bylo to jasné znamení pomalu, ale jistě se posunout dále v naší cestě. Rumuni jsou určitě více věřící než-li my. Tím spíš, že Česká republika je v Evropě známa svým ateismem, švejkovstvím a částečným nihilismem, tohle téma asi nemělo cenu více rozebírat. Ostatně jsme sklidili posměch za to, že věříme v evoluci a že Darwinova teorie není lichá. Sekundovali jsme u s tím, jestli si naopak vážně myslí, že náš Svět byl stvořen za 6 dní, na což nám obtloustlý Rumun odpověděl s chladným výrazem elitního pokerového hráče, že zajisté. Tím jsme toto téma ukončili a vyrazili dál.

Ale většinou to stojí za to

    Bulharsko je kapitola sama pro sebe. Zvláštností je dozajisté prohození  pohyby hlavou na ano/ne a záměna levé s pravou stranou. Někdy to opravdu působí dosti komicky. Klasická příhoda, kterou jste již četli nebo slyšeli, kdy se ptáte na nádraží. Zavrtěla hlavou, že neví kde se nachází. My zklamáni se otáčíme a jdeme dál. V tom nás chytne za paži a diví se, že nechceme tedy poradit. Pak nám to docvakne. Když dá další pokyn, že na nejbližší křižovatce doprava a my ji uposlechneme, opět nás dobíhá a zmateně si nás prohlíží, zda-li jsme náhodou nedostali úpal. A nasměruje nás opačným směrem. Poradili bychom si sami, jako ve většině případů, ale pro mladé Evropany ze střední a západní části starého kontinentu je azbuka podobná čínskému písmu. Holt sametová revoluce má i své temné stránky J . Ochota z Rumunska byla pryč a čím blíže jsme se blížili k Černému moři, sympatičnost klesala. Ale svých pár dní na pláži jsme si nenechali zkazit ani noční přerušenou krádeží hajzlpapíru a Dostojevského románu psané v latince (což asi tomu blbcovi ani nedošlo).

Fjorod Michajlovič by se asi této ironii od srdce zasmál, krádež bulharského blba, který sotva ovládá svůj jazyk v azbuce, krade knihu (už krádež knihy sama o sobě je dosti vtipná záležitost) v latince s názvem Zločin a trest….

Na závěr Vám chci dodat odvahu a dokopnout Vás k rozhodnutí, pokud váháte z jakéhokoliv důvodu kamkoli vyjet. Je to nenahraditelná zkušenost a vězte, že až to jednou budete vyprávět svým dětem,upoutá to jejích pozornost více, než jak jste se kde koupali s rodiči u hotelu nebo lyžovali v Alpách!

A někdy je to prostě nádhera

Autor: Tomáš Rollinger